Existuje mnoho řešení, jak se vyhnout potížím s plevelem a zároveň chránit své zdraví a životní prostředí.

Co jsou plevele?

Prakticky všechno naše ovoce a zelenina pochází z „plevele“ a většina léků pochází z těchto divoce rostoucích rostlin. V dávných dobách se divoké byliny, používané k léčebným účelům, nazývaly „zlé byliny“, z čehož vzniklo slovo „malesherbs“ neboli plevel. V každodenním životě tímto slovem označujeme rostlinu, která roste na nežádoucím místě. Přesnější by bylo nazývat je nežádoucími rostlinami.

Starajte se o svoji zahradu rozmanitým způsobem

Pletí často vnímáme jako starost a práci, ale zde je několik tipů, jak mít „čistou“ zahradu, aniž byste trávili hodiny pletím. Organizace zahrady, velikost záhonů a zeleninové zahrady a vhodný výběr rostlin, jsou záležitosti, které musíte vzít v úvahu v závislosti na množství času, který budete moci věnovat péči o zahradu.

Příroda nesnáší prázdnotu, a tak jakýkoli volný prostor přirozeně převezmou rostliny. Je na zahrádkáři, aby šíření rostlin usměrnil nebo zabránil, a to rozvojem volného prostoru vlastními plodinami nebo zakrytím mulčem. Nic vám však nebrání přenechat pár metrů čtverečních matce přírodě: poskytnou útočiště četným doprovodným rostlinám a dodají vaší zahradě originální charakter, vytvářející kontrast s organizovanými prostory, tzv. „diferencované hospodaření, biodiverzita“.

Zasáhnout ve správný čas

V každém případě se snažte zasáhnout předem, než nežádoucí plevel zahájí proces vývoje semen, protože má pozoruhodnou schopnost rychlého rozmnožování. Kritické měsíce pro tento proces jsou: březen, duben, květen a červen.

Záhony a zeleninové záhony lze chránit před plevelem pomocí obrubníku. Tvoří fyzickou bariéru, která zabraňuje invazi planě rostoucích rostlin (zejména proti pryskyřníkům, popínavým rostlinám a různým trávám). Pravidelné odplevelování ochrání vaši zahradu před plevelem a zároveň ušetří za zálivku.

“Jedno plení, stojí za dvě zálivky”

Několik tipů, jak omezit plevel na minimum:

1. V okrasné zahradě

Vytrvalé rostliny sázejte ve velké vzdálenosti od sebe, aby při plném rozvinutí pokryly celou plochu záhonu. Než však rostliny stihnou dorůst do své plné velikosti, můžete mezi ně zasadit pnoucí rostliny.

Mezi rostliny, které mají schopnost rychle zakrýt půdu, patří: Lichořešnice, trvalka Zlatá královna, bambusy, bergenie, dřišťál evropský (berberis), třemdava bílá, mnoho zakrslých jehličnanů (např. Jalovec plazivý), zvonky, kalifornský šeřík (Ceanothus L.), dříny, skalník dammeri, Geranium bohemicum – orchidej modrá/pelargónie, břečťan , majoránka, třezalka, brčál, mochna bílá, keřovité růže, rozmarýn, ostružiny, lomikámen bahenní, rozchodník, tymián, kozlík lékařský.

2. V zeleninové zahradě

Doprovodné plodiny přispívají k téměř úplnému pokrytí půdy mezi řádky zeleniny, takže plevel zde nemá příležitost růst.

Rychle rostoucí zelenina se používá k vyplnění mezer mezi řadami pomaleji rostoucích plodin. Například: ředkvičky se sázejí vedle mrkve nebo hrášku nebo na bázi rajčat.

Zelená hnojiva

Mezi výsadbami v zeleninové zahradě, nebo když nic nepěstujete, zasejte do země tzv. zelená hnojiva. Kromě mnoha výhod, které taková hnojiva zeleninové zahradě přinášejí, především zabraňují šíření plevele v prostoru mezi plodinami. Zde je příklad: svazenka vratičolistá a pohanka jsou dvě zelená hnojiva, která mají očistný účinek na plochy napadené gaučovou trávou nebo jiným „plevelem“.

Krycí plodiny mají za následek redukci planě rostoucích rostlin díky jejich schopnosti růst blízko povrchu půdy a soutěžit s plevelem o přístup k vodě, světlu a prostoru.