Udržet svou domácí džungli ve skvělém stavu, to není jen tak. Sníte o bytě plném nejrůznějších květin v květináčích – monster, strelitzií, orchidejí, kapradin, sukulentů nebo banánovníků? Seznamte se s nejdůležitějšími zásadami jejich pěstování. Jak pečovat o rostliny v květináčích, aby vás potěšily v každém ročním období?

Jak pečovat o rostliny v květináčích? Základní pravidla

Ponořte se do tajů pěstování pokojových rostlin. Váš úspěch bude záležet na těchto faktorech:

• místo,
• četnost zavlažování,
• kropení nebo naopak nekropení listí, 
• vlhkost vzduchu,
• substrát a velikost květináče,
• hnojení,
• ochrana květin proti chorobám a škůdcům.

Pamatujte zejména na to, že rostlina si podmínky určuje sama. My ji podmínky nestanovujeme. Neexistuje jediné pravidlo, které vám umožní plně ovládat květiny u vás doma. Každý druh má jiné požadavky, ke kterým je třeba přistupovat jednotlivě. Pokud jsou splněny, rostlina vás potěší svým správným růstem a krásou. Jak se tedy starat o rostliny v květináčích? Přisvojte si základní pravidla pěstování pokojových květin a jak je přizpůsobit jednotlivým druhům.

Proč vůbec stojí za to mít rostliny doma?

Nejenže potěší oko, vyplní interiér a stanou se jeho součástí, ale jsou prospěšné našemu zdraví, protože čistí vzduch od prachu a škodlivých plynných částic (mohou mimo jiné zachytávat formaldehyd, benzen nebo hexanové částice), zvyšují vlhkost vzduchu nebo odstraňují CO₂ z vnitřních prostor. Bylo také prokázáno, že zlepšují naši náladu, zvyšují pohodu a schopnost soustředit se např. v práci u počítače, snižují výskyt bolestí hlavy nebo onemocnění krku a příznaky stresu. Komunikace s rostlinami a projevený zájem o ně motivuje, zlepšuje paměť, snižuje napětí, stimuluje představivost a kreativitu a také u nás (i u malých dětí) vytváří potřebu o někoho nebo o něco pečovat.

Jak zaléváme květiny?

Pro zdravý růst rostliny je nutné ji zavlažovat. Zavlažování je pečovatelský úkon, který se zdá být zdánlivě snadný a bezproblémový. Ve skutečnosti jsou to právě začínající domácí zahradníci, kterým správné zavlažování dělá jisté potíže. Obvykle považujeme vyschlý povrch substrátu za signál, že rostlina potřebuje vodu. Tento přístup však vůbec nelze uplatnit při pěstování mnoha druhů rostlin v květináčích. Jak často byste tedy měli květiny ve svém bytě zalévat?

Četnost jednotlivých dávek vody závisí jak na druhu rostliny, vlhkosti a teplotě vzduchu, tak na umístění: u květin vystavených na slunném místě je obvykle nutné častější zavlažování. Zatímco některé druhy mohou vydržet dočasné vysušení substrátu, kapradiny a okřídlené květiny například vyžadují neustále vlhkou půdu (ne mokrou). A zda je optimálně hydratované, se kontroluje organolepticky umístěním prstu hlouběji do substrátu – neověřujeme pouze vlhkost jeho povrchu. Jak zalévat? Nejčastěji se voda nalévá konvičkou do misky pod květináčem. Zavlažovat shora, přímo na povrch půdy je nevhodné, protože může dojít ke zvlhčení pučících pupenů květů nebo listů, což se některým rostlin druhům nelíbí (např. korálová begonie netoleruje zvlhčované listy).

U většiny rostlin v květináčích doporučujeme vzácnější, ale hojnější zavlažování (méně často v zimě, častěji v létě). Mezi druhy, které vydrží dočasné vysychání půdy (když ji třeba zapomeneme zalévat) patří:

• sukulenty, včetně kaktusů,
• bromélie a ananas,
• juka,
• nolina.

Otázkou zůstává to, kdy máme zalévat rostliny v květináčích a čím. Pokojové květiny zavlažujte ráno nebo večer. Je to obzvláště důležité v létě, kdy se voda z podkladu rychleji odpařuje. K zavlažování používáme obvykle vodu z vodovodu. Bývá však zpravidla tvrdá a většina druhů na ni může dlouhodobě reagovat nepříznivě. Lepším řešením je zavlažovat odstátou vodou (např. v lahvích několik dní), filtrovanou nebo chlazenou vařenou vodou, nejlépe však dešťovou vodou.

Umístění a substrát – proč je to důležité?

Aby se rostlina mohla správně vyvíjet, vyžaduje vhodné místo – různé druhy dávají přednost různé intenzitě slunečního záření. Pokud se rozhodneme pro stínomilnou rostlinu, která špatně snáší sluneční paprsky, neměli bychom ji exponovat na jižní straně, kde jsou sluneční paprsky nejintenzivnější.

Většina druhů preferuje rozptýlené světlo nebo polostín. Existuje jen málo druhů, které se nejlépe vyvíjejí na přímém slunečním záření nebo zcela ve stínu. Severní expozice si s malým množstvím světla poradí mimo jiné s kulkasem, břečťanem a filodendronem. Kaktusy a sukulenty zase vydrží intenzivní účinky slunečních paprsků.

Stále více populárních a módních odrůd rostlin v květináčích „Variegata“ má mnohem vyšší požadavky na světlo. Variegata jsou rostlinné odrůdy se skvrnitými listy a jasně bílým zabarvením.

Proč je umístění tak důležité? Druhy, které netolerují silné sluneční světlo, mohou ztratit svou kondici a pěkný vzhled – jejich listy začnou blednout, zežloutnou nebo se spálí. Na druhou stranu rostliny v květináčích, které dávají přednost slunění, ztrácejí svou vitalitu na stinném místě a rozvíjejí se pomalu.

V péči o rostliny je kromě místa také důležitýsubstrát. Neprofesionálové obvykle používají univerzální substrát pro květiny v květináčích. Je to dobré řešení, avšak nikoli v dlouhém časovém horizontu. Univerzální substrát může být základem pro vytvoření optimální směsi. Volba půdy pro pěstování rostlin v květináčích je individuální záležitostí – substrát by měl být pečlivě přizpůsoben potřebám druhu, s přihlédnutím mimo jiné k jeho

• pH
• propustnosti
• frakci – např. rašelina, expandovaná hlína, mleté kokosové skořápky, kompost, písek nebo perlit;
• plodnosti.

Rostliny doma a škůdci

Ačkoli jsou škůdci na zahradě obvykle mnohem problematičtější, neznamená to, že se neživí rostlinami v květináčích. Mohou se dostat do bytu s půdou spolu s novou rostlinou nebo se jednoduše dostat dovnitř otevřeným oknem. Mnohem rychleji se šíří na zanedbaných květinách. Pro správnou ochranu rostlin před hmyzem je nesmírně důležité je rychle rozpoznat, jakmile uvidíte cokoli, co může svědčit o jejich přítomnosti. Jací škůdci se mohou objevit na rostlinách v květináčích? Patří k nim mimo jiné:

• třásnokřídlí – preferují palmy, toulitky a orchideje
• svilušky
• mšice
• štítenky a košíčky – obzvláště oblíbené jsou kaktusy, sukulenty, fíkovníky, dracény, palmy a vstavače
• molice skleníková – tento škůdce již nějakou dobu napadá i pokojové rostliny
• vlnatky – objevují se hlavně na orchidejích, fíkovnících, hojích, citrusech a afrických fialkách

Jak chránit pokojové květiny před škůdci?

• Zajistěte optimální podmínky pro růst rostlin podle jejich požadavků.
• S hnojením květin to nepřehánějte.
• Volte kvalitní substrát a k pěstování nepoužívejte půdu ze zahrádky.
• Pokud se vyskytnou škůdci, proveďte postřik insekticidy, např. Sanium Ultra AL, který působí i na mšice, mušky nebo housenky.

• Můžete rovněž použít  Sanium AL, který díky své inovativní účinné látce hubí škůdce a prospěšný hmyz nechá na pokoji. Poradí si nejen s mšicemi, ale také s červci (puklicemi, štítenkami, vlnatkami) nebo molicemi skleníkovými.

Rostliny na zahradě – jak pečovat o venkovní květiny v květináčích?

Některé květiny v květináčích, jako jsou oleandry, palmy, agávy, aloe, kaktusy, fíkovníky, eukalypty, banány, citrusy můžete vystavit ven už na konci jara – na zahradu, balkon, terasu. Na co je třeba přitom pamatovat? Je třeba mít na paměti, že náhlá změna polohy může ovlivnit stav rostliny; některé druhy mohou zažít fyziologický stres. Přenášení květin by proto měl probíhat postupně – na začátku je vystavte jen na několik hodin.

Venku jsou jiné podmínky než uvnitř v bytě – různá teplota a vlhkost, sluneční paprsky, vítr nebo déšť. Měli byste se ujistit, zda místo, kam chceme dát květináče s rostlinami, je chráněno před větrem, je z hlediska vystavení slunečnímu záření vhodné pro ten který druh. Venku se mohou listy snadno spálit. Pokud vystavujete rostliny na zahradě nebo balkonu, musíte je také častěji zavlažovat – voda se ze země odpařuje mnohem rychleji a je mnohem vyšší pravděpodobnost napadení škůdci.

Jak zajistit správný růst rostlin v květináčích? Hnojení rostlin v květináčích

Hnojení rostlin v květináčích je jeden ze základních pečovatelských úkonů. Důležité je, jak často dodáváme květinám živiny a jaké přípravky k tomu volíme (NPK – poměr dusíku, fosforu a draslíku). Zpravidla máme na výběr buď hnojivo pro zelené rostliny, nebo hnojivo pro kvetoucí rostliny. Jejich receptury jsou vyvíjeny tak, aby vyhovovaly potřebám vybraných druhů – nekvetoucích nebo zasypaných květy. Můžeme taktéž využít zcela přírodní humusové univerzální hnojivo, získané v procesu metabolismu kalifornských žížal.

Na trhu jsou k mání tekutá, sypká i granulovaná hnojiva, ale i hnojiva ve formě tablet nebo tyčinek. Tyto výrobky jsou tak rozmanité, že je můžeme přesně přiřadit jednotlivým rostlinám v květináčích.

Hnojivo v tyčinkách je vhodným řešením pro začátečníky. Vpichujeme je do substrátu, ve kterém se pomalu rozkládají a uvolňují živiny do půdy. V takové formě je také přípravek Sanium Stick. Vyznačuje se však ještě něčím dalším: obsahuje navíc insekticid (působí na mšice a červce). Jedná se tedy o hnojivo pro rostliny v květináčích, které lze aplikovat, jakmile si všimneme příznaků napadení škůdci. Zároveň zahájíme boj proti hmyzu a dodáme květině živiny, čímž zlepšíme její vzhled.